POHO park – důl gabriela

Naším úkolem bylo navrhnout v podzemních prostorách bývalé strojovny zážitkovou multimediální expozici, která se stane součástí rozsáhlého projektu revitalizace území bývalého dolu Gabriela. Nově tak v následujících dvou letech vznikne atraktivní centrum pohornické krajiny, POHO PARK GABRIELA.

Zpracovali jsme koncept, studii i projektovou dokumentaci

Chtěli jsme udržet estetiku původního industriálního prostoru, proto jsme celou budoucí expozici designově pojali jako industriální labyrint. Členíme ho na celkem šest na sebe navazujících prostor, přičemž každý z nich se věnuje jednomu tématu: vstupní prostor – benediktini, krajina – proměny, lidé a jejich osudy, uhlí a šachty, zítřek, retrospektiva – tváře v čase.

Vstupní prostor – benediktini

V úvodním prostoru expozice chceme v návštěvnících vyvolat pocit, že spolu s poutníky přichází do neznámého kraje, aby zde našli své nové místo pro život. Jsou okouzleni zelenou neporušenou krajinou. Radost jim dělají přirozené zvuky přírody, zvířat i lidí. Jak postupují prostorem, postupně vnímají tok dějin.

Úvodní prostor je výrazně designově řešený. Nejdůležitějším principem a symbolem pro vstup do expozice je tmavá cesta, která začíná už v exteriéru a vede nás do expozice. Krok za krokem cítíme stopy, které jsou vytlačeny do země. Vidíme, že jsou to stopy dospělých lidí, dětí i zvířat. Stopy se nám uvnitř křížení cesty také protínají. Toto prolnutí není náhodné. Říkáme tím, že lidé sem do kraje nepřicházeli jen z jednoho směru, nýbrž také ze severu a ze západu. 

Druhým důležitým výtvarným prvkem je třásňová stěna, která svým vytvarováním tvoří horizontální linie, které přímo připomínají krajinu. Oběhne všechny stěny tohoto prostoru v jeho horní části. Tím nás vlastně krajina svým způsobem obejme. Důležitý výtvarný prostředek je zde i scénické světlo, které nám umožní měnit barevnou náladu celého prostoru. Světla budou řízená. Jejich barevnost se bude měnit v závislosti na změnách obsahu, který zobrazujeme na nejdelší pravé stěně prostoru.

Dalším zásadním prvkem jsou siluety postav, které jsou tvořeny lepenou 2D grafikou na průhledném ohýbaném polykarbonátu. Díky tomuto prostorovému efektu budeme mít pocit, jako bychom procházeli mezi postavami. Tyto průhledné stěny se siluetami jsou vždy kotveny ke středovým sloupům nebo ke stěnám.

Nepostradatelným designovým prostředkem je světelný efekt, který připomíná kotouč slunce. Uvidíme ho na konci cesty, která prochází středem prostoru přímo proti nám. I toto světlo či slunce bude měnit jak svou intenzitu, tak svou barevnost v závislosti na vyprávěném obsahu. 

Krajina

Návštěvník vstupuje do prostoru, jehož centrem je velký plastický model Karvinska na podstavci, který připomíná uhelnou skálu. Model se odhaluje postupně pomocí světla a projekce, která navozuje atmosféru krajiny. Spolu s projekční stěnou tvoří hlavní platformu pro prezentaci dějin a proměn karvinské krajiny od poloviny 19. století po současnost.

Základní výtvarný princip

Pozorujeme magický východ slunce. Pomalu se rozednívá, příroda se probouzí. Slyšíme bzukot hmyzu, zpěv ptáků a zvuk kosení trávy. V ranním oparu rozeznáváme siluetu sekáče trávy a pasoucích se krav. Náhle se ozve dětský hlas, který volá na svého tátu. Silueta malé dcerky vstupuje na scénu. Dívka přibíhá k tatínkovi. Začíná jejich dialog. Idylická krajina dosud nedotčená průmyslem se začne pozvolna proměňovat v důsledku závažných historických událostí. Spolu s přerodem krajiny se rozvíjí dialog obou postav, který nás provede celým obsahem.

Nejdříve hledíme do zdravé a neporušené krajiny, pak pozorujeme její postupné osidlování a výstavbu důlních šachet či průmyslových objektů. Barevnost projekce se postupně mění od zelené po černobílé odstíny. Tato proměna symbolizuje devastaci krajiny způsobenou nadměrnou těžbou uhlí. Scénická světla závěr obsahu nasvítí do atmosféry západu slunce a opět se vrátíme jak v mapě, tak i ve videu do zelených tónů. Tak, jak se nám pomalu rozsvěcí reliéf krajiny a barví se nám do zelena, vidíme stejně i horizont zelené krajiny na projekční ploše za modelem. Spojení těchto dvou zobrazovacích ploch, tedy modelu a projekce, nám vytvoří harmonický pocit znovu se rozvíjející zdravé krajiny Karvinska.

Lidé

Základní výtvarný princip opět počítá s originálním prostředím dolu Gabriela, ve kterém budujeme naši expozici. Jako orientační osvětlení nám slouží dobové lampy, včetně původních elektrických rozvodů. I v tomto prostoru je řada zachovaných technologií.

V prostoru hospody se nám design nemění, ale pracujeme zde s hrubou náladou, kterou nám tvoří patina stěn i dobové osvětlení.

Uhlí

V tomto prostoru se snažíme maximálně akcentovat autenticitu původního objektu. Zachování co nejvíce z originálních předmětů je pro vyprávění příběhu i navození žádaných emocí klíčové. Staré předměty nebudou jen němými svědky nové expozice, ale naopak znovu užijí prostřednictvím simulace svých původních funkcí. Jednu z hlavních rolí zde budou hrát vizuální efekty. Mířit budeme i na dětskou zvídavost.

Výtvarným kouzlem prostoru jsou zážitková místa, ve kterých se staneme aktivními svědky práce horníka. Důlní klec by nám měla zprostředkovat až fyzický zážitek, kdy jdeme s horníky na šichtu. Budeme si připadat, jako že jsme jedni z nich.

Retrospektiva – tváře v čase

Tento prostor je založen na emocionálních výpovědích jednotlivých postav. Síla výpovědí by měla zasáhnout každého návštěvníka především svou upřímností. Jako vyústění jednotlivých životních příběhů nám poslouží faktická informace – jak to ve skutečnosti celé dopadlo.

Chodba je v podstatě blackbox – prostor bez oken. Vcházíme do potemnělého prostoru a jako první osobnost vidíme postavu ze současnosti. Hned se setkáme s jejím příběhem.

Portréty našich osobností jsou vždy v černobílé kresbě, ale liší se barevným podkresem. Každá kresba má barevnou podložku v tlumeném tónu. Barevnost by měla alespoň trochu souznít s charakterem zobrazované osoby.

Portréty jsou lightboxy, to znamená, že kresba je podsvícená. Koridor tím pádem nemusíme doplňovat orientačním světlem. Takto velké svítící plochy nám světelnou hladinu prostoru zajistí samy o sobě.

Na tenhle projekt jsme se opravdu řádně připravili

„Věříme, že se nám podařilo pomocí poutavé scénografie, fascinujících příběhů a moderního audiovizuálního řešení, navrhnout úžasný zážitkový prostor s velmi silnou autentickou atmosférou, který osloví děti i dospělé.“

Na konceptu, studii a projektové dokumentaci jsme pracovali v následujícím týmu: