o projektu
Zadáním bylo navrhnout výstavní pavilon pro Českou republiku, která jako čestný host Frankfurtského knižního veletrhu představí svou literaturu i kulturní identitu prostřednictvím velkoryse pojatého expozičního prostoru, který je současně tematickou výstavou, místem setkávání i prostorem pro odpočinek.
Při návrhu expozice jsme hledali rovnováhu mezi ikonickým designem, funkčností a promyšleným UX designem (návštěvnickým zážitkem).
výstavní, scénografické a architektonické
řešení expozice
Od samého počátku návrhu jsme byli vedeni snahou vytvořit prostor, který je svým pojetím zcela originální, ikonický a kontextuální – prostor, jehož posláním je představit českou literaturu a identitu v mezinárodním kontextu, ale zároveň nabídne návštěvníkům nezapomenutelný zážitek a propojí edukační a informační rovinu s hravostí a momenty překvapení.
Na začátku jsme si položili otázku: „Jak by měl celý prostor působit na návštěvníka? Jakou má vzbudit emoci?“
Komentář autora Ivo Plasse: „U vstupu do pavilonu by vizuální podoba měla v návštěvníkovi vyvolat dojem něčeho velkého, monumentálního a zároveň tajemného. Už při prvním pohledu by měl mít pocit, že stojí před místem, které jej přitahuje, vzbuzuje zvědavost a zve k objevování i ke vstupu dovnitř. Zároveň by měl prostor působit vizuálně silně, esteticky vytříbeně a zapamatovatelně.“
Pokud pracujeme s metaforou „Česko – země na pobřeží“, pak pro nás pobřeží není hranice, která něco odděluje, ale naopak místo, které zve dál. Stejně tak by měl působit i český pavilon – otevřený, vstřícný, lákající k objevování české literatury.
Komentář autora: „Ocitáme se na samém břehu. Před námi se zvedají velké bílé organické tvary připomínající mohutnost přílivu, zatímco v dálce se uzavírá horizont stěnou zakončenou ladným obloukem evokujícím valící se vlnu. Nad touto stěnou se vznáší jemně zářící linie horizontu, která prostor symbolicky uzavírá a zároveň otevírá imaginaci k cestě dál.“
scénografický záměr
Samotná tematická výstava je postavena na silné symbolice knihy – jako fyzického objektu, který v sobě skrývá neviditelný vnitřní svět. Na první pohled vidíme jen obal: něco, co můžeme vzít do ruky, co má tvar, váhu, materiál. Tento vnější svět knihy je pevný, hmotný a sdílený. Ale v okamžiku, kdy knihu otevřeme, překlápíme se do světa ryze vnitřního – osobního, jedinečného, proměnlivého.
Komentář autora: „Naším záměrem bylo, aby stejně jako si každý čtenář při čtení knihy vytváří v hlavě vlastní, zcela jedinečný svět — s odlišnými představami, náladami a hlasy, tak aby i naši návštěvníci mohli zapojit svou fantazii a prožít výstavu po svém. Aby v nich vyvolala osobní dojmy, které se budou odehrávat uvnitř jejich vlastní představivosti. A právě tuto proměnu — z vnějšku do nitra — chceme přenést do scénografie výstavy.“
Návštěvník vstupuje do prostoru, kterému dominují monumentální bílé objekty. Tyto objekty mohou být jakousi metaforou. Z dálky nám mohou připomínat tvar příboje, jak již bylo zmíněno výše, ale i tajemné schránky, které v sobě něco skrývají, vnější pláště, obaly, něco, co s námi komunikuje v první vlně sdělení a emocí. Na jejich povrchu se promítají například fragmenty procesu psaní: ruka, která píše inkoustem na papír, klávesnice, na níž se vyťukávají jednotlivá písmena, záblesky slov, která se spojují v hesla, motta a ústřední myšlenky výstavy. Jakmile však návštěvník vstoupí dovnitř těchto objektů, jako by fyzicky „otevřel“ knihu, a vkročil do jejího nitra.
Komentář autora: „Prostor se najednou promění. Vstoupíme do světa vlastní fantazie. Obklopí nás hlasy autorů, kteří předčítají vlastní texty, úryvky z románů, básní i dětských knih. Slova znějí z různých stran, jako by přicházela přímo z našich myšlenek.“
Naši fantazii ještě více „vyprovokuje“ poutavý vizuální zážitek. Kresby z knih ožívají a před námi se otvírá barevný svět ilustrací, kterými jsou knihy doprovázeny. Vstupujeme do kouzelného světa, který nás vtáhne do těch nejrozmanitějších příběhů. Knihy tak nejsou pouze vystaveným exponátem, ale je to nezapomenutelný zážitek, který si odnášíme.
obsahově-ideová část
Vnější vrstva – pozvání k objevování
Při vstupu návštěvník spatří monumentální linii bílých tvarů, na jejichž plášti se střídají projekce — vidíme ruku, která píše, škrtá, zmačká papír a znovu začíná. Písmena se skládají do slov a vět. V jeden moment se obsah promění a objeví se například nápis „Současná česká ilustrace“. Tento nečekaný vizuální impulz funguje jako pozvánka k objevování a vstupu dovnitř objektů.
Vnitřní svět – literatura, ilustrace a současná tvorba
Jakmile návštěvník vstoupí, ocitá se v uzavřeném vnitřním světě, kde se rozvine téma, které bylo avizováno zvenčí. Největší obrazová část je věnována současné české ilustraci – jak pro děti, tak pro dospělé. Vedle ilustrace zde však návštěvníci objeví i další roviny české literární tvorby:
- komiks, typografie, experimentální formy
- překladatelská tvorba, rozhlasové hry, literární festivaly, knižní ocenění a prezentace českých nakladatelství
- ukázky z děl významných autorů, např. Franz Kafka, Milan Kundera, Jan Švankmajer, Jiří Trnka – doprovázené obrazem, zvukem, hlasem a českou hudbou
Uvnitř objektů budou znít hlasy současných autorů i autorek, probíhat autorská čtení či setkání s tvůrci, kteří mohou být přímo přítomní. Vnitřní část výstavy tak představí současnou českou literární scénu ve všech jejích podobách – textové, vizuální i zvukové.
Expozice představí českou tvorbu skrze témata jako specifický humor, sebeironii, vynalézavost a poctivé řemeslo – tradiční i digitální. Tato témata se vizuálně objevují prostřednictvím projekcí a audiovizuálních instalací, které oživují vnější i vnitřní plochy objektů. Součástí výstavy mohou být i interaktivní workshopy, kde návštěvníci vytvářejí vlastní texty, kresby a digitální koláže, které se v reálném čase promítají na plochy objektů a díky AI se rozvíjejí do nových podob.
Každý objekt se tak stává „schránkou příběhů“ – intimním prostorem fantazie, kde je literatura vnímána všemi smysly.
Dynamický obsah a propojení s auditory
Témata se budou na pláštích objektů střídat ve smyčce, aby při každém průchodu návštěvník objevil jiný obsah a byl motivován zůstat déle. Vnější plášť zároveň může sloužit jako upoutávka na probíhající akce v jednotlivých auditoriích – například přednášky, čtení nebo performativní program.
prostorová koncepce
Celý sál je koncipován jako trojice horizontálních „světů“. Při vstupu návštěvníky po levé a pravé straně obklopí dvě auditoria určená pro debaty, autorská čtení a performativní program. Jsou tvořena modulárním stavebnicovým systémem, jehož tvarosloví odkazuje na symboliku kamenů – velkých pobřežních bloků, které se vrší do nepravidelných hromad na břehu moře. Centrální část sálu tvoří samotná tematická výstava. Jak již bylo zmíněno výše, je definována monumentálními bílými objekty, které na první pohled působí jako uzavřené schránky. Klíčovým prvkem této části jsou však vnitřní prostory jednotlivých objektů, do nichž návštěvníci vstupují a kterými mohou i volně procházet. Právě zde se odehrává jejich osobní ponoření do světa příběhů a představ. Závěrečnou zónu prostoru tvoří pozvolna stoupající terén, který přechází do výrazného tvaru vlny. Jeho součástí jsou zabudované knihovny, „chytré poličky“ a čtecí zákoutí, jež slouží jako klidová zóna pro odpočinek, čtení a studium knih. Tento prostor vytváří přirozené zakončení celé cesty – návrat z proudu příběhů zpět na břeh.
světelný design
Hlavní světelné akcenty jsou tvořeny projekcemi na vnější plochy monumentálních bílých objektů. Tyto projekce jim dodávají život a proměňují jejich výraz v čase i podle obsahu programu. Silný vizuální moment vytváří také světelný efekt nad závěrečnou „vlnou“, kde je v zadní části umístěna skleněná stěna propouštějící denní světlo. Tento průhled přináší do prostoru přirozený světelný zdroj, který se v průběhu dne proměňuje a dodává scéně dojem živého, dýchajícího prostoru. Pod vlnou, v zóně knihoven a relaxačního prostoru, je navrženo měkké plošné nasvětlení, které vytváří klidnou a soustředěnou atmosféru pro čtení, odpočinek i studium. Auditoria mají vlastní scénografické nasvícení, které podtrhuje jejich charakter a zároveň funguje jako orientační navigace v prostoru. Nejvýraznější divadelní a projekční show se odehrávají uvnitř jednotlivých expozičních objektů: využívají se zde velké projekční plochy, scénické světelné efekty, průsvitné materiály a odrazy promítaného obrazu do stěn, které vytvářejí iluzi plynutí, hloubky a neustálé proměny.
Rubová strana vlny je viditelná z prostoru balkonu i zvenku při příchodu k pavilonu. Skrze skleněný průhled návštěvníci už z dálky uvidí siluetu vlny s mottem výstavy v angličtině či němčině, která se stává jejím vizuálním symbolem.
zapojení multimediální roviny expozice
Multimediální řešení tvoří základ funkčnosti celého pavilonu. Projekční technika, LED stěny a dotykové panely integrované do konstrukcí MERO zajišťují, že prostor reaguje na program pavilonu a je kdykoliv připraven změnit svůj obsah. Díky této infrastruktuře se expozice stává flexibilní a umožňuje okamžitě přepínat mezi literárními tématy, autorským čtením i vizuální performancí, a to ve dvou rovinách – plášť vs. vnitřní svět.
Zvuková složka je řešena ve více vrstvách: ambientní podkres podporuje celkovou náladu, směrové reproduktory udržují čitelnost mluveného slova v menších prostorech a v obou auditoriích se využívá line-array technologie, která přesně směruje zvuk k publiku. Tím je dosaženo jasné srozumitelnosti bez rušení okolních částí expozice. Auditoria jsou navržena tak, aby mohla sloužit jak pro oficiální program, tak – v době bez přednášek – jako vizuálně propojená místa pro odpočinek nebo menší diskuze.
Významnou roli hraje AI. V prostoru věnovanému ilustraci a komiksu může návštěvník na kreslícím tabletu vytvořit vlastní ilustrace, které systém okamžitě zpracuje, doplní a promítne na vnitřní stěny válce. Obsah se tak stává atraktivní nejen pro samotného autora, ale i pro ostatní návštěvníky. Stejně tak je možné setkat se s virtuální podobou spisovatele či ilustrátora, což podporuje dojem přítomnosti a osobního kontaktu. Máme tedy zcela otevřený koncept, připravený obsahově pracovat na základě finální dramaturgie a programu budoucího pavilonu.
Všechny multimediální prvky jsou řízeny centrálním operačním systémem expozice, který umožňuje jednoduché ovládání a rychlou volbu přednastavených scénářů. Obsluha tak nemusí řešit složité technické postupy, ale pouze aktivuje vybraný režim nebo nechá obsah běžet v automatickém režimu.
Návrh v sobě zahrnuje tvorbu a design proprietární návštěvnické webové aplikace. Žádná instalace, jen načtení QR kódu a možnost se jako návštěvník zaregistrovat a tím vytvořit svůj vlastní zážitek/deníček spojený s návštěvou pavilonu. Veškeré aktivity, publikace, které mě zaujaly, si pomocí QR kódů mohu zaznamenat, dozvědět se více, případně mít k publikaci další rozšířený obsah. Nezapomínáme na fakt, že se jedná o knižní veletrh a cílem je vedle emoční propagace a zážitku z návštěvy umožnit návštěvníkům zejména přehlednou orientaci, uložení si odkazů na oblíbené tituly a vytvořit tak rozhraní pro sdílení dojmů a tipů skrze sociální kanály jednotlivých návštěvníků! Samozřejmostí je zpětná vazba pro vás. Vidíte, o co měli návštěvníci zájem, zejména pak, kde strávili nejvíce času, co je zaujalo. Během přednášek mohou hlasovat, zapojovat se, sdílet systémově zpětnou vazbu.
Systém je doplněn o senzoriku a práci s daty. AI navíc dokáže rozlišit základní parametry publika, například zda před obrazovkou stojí dítě nebo dospělý, a podle toho přizpůsobit formu prezentace. Vše probíhá v souladu s GDPR a bez shromažďování osobních údajů.
Komentář UX designéra: „Představte si, že vás zaujme vizuální prezentace autora, která právě běží na vnitřní LED ploše. Okamžitě se objeví QR kód, který vás pomocí vašeho mobilního telefonu naviguje přímo ke knihovně a ke konkrétnímu místu, kde knihu najdete. Tam knihu nejen najdete, ale můžete ji umístit do chytré vitríny, která knihu dle čárového kódu načte a doplní k ní například komentář autora nebo jiné zajímavosti s publikací spojené. Pokud vás kniha velmi zaujme, můžete se dále pohodlně usadit na stupních Vlny a začíst se… Vše probíhá plynule, intuitivně a bez zbytečných bariér.“
Díky těmto technologiím se pavilon stává inteligentně řízeným prostředím, které je připraveno reagovat na konkrétní situaci, na konkrétního návštěvníka a návštěvníkovi tak nabídnout vysoce personalizovaný, přehledný a atraktivní zážitek.
popis technického řešení expozice
Pavilon je navržen jako modulární a udržitelně pojaté technické řešení, které propojuje architekturu, multimediální instalace a literární obsah. Celková koncepce pracuje
s motivy pevniny, příboje, vlny a obzoru. Klíčovým prvkem je využití recyklovatelných a opakovaně použitelných materiálů, jež umožňují snadnou montáž, demontáž a opětovné nasazení konstrukčních prvků v budoucích projektech.
Architektonické řešení tak kombinuje estetickou výraznost s ekologickými principy a dokládá, že reprezentativní expozice může být současně inovativní, interaktivní a šetrná k prostředí. Pavilon je navržen jako model, který ukazuje, že i ve velkorysém měřítku je možné vytvořit prostor s minimální ekologickou zátěží a maximální schopností opětovného využití.
ze zákulisí









Tým:
Autor návrhu expozice: Ivo Plass
Architekt: Jáchym Bondy, Studio Reaktor
UX designér: Viktor Plass
Audiovizuální řešení expozice: AV MEDIA SYSTEMS, a.s.
Produkce: Líba Pitelková