expozice architekta Josefa Gočára

scénografický záměr

Navázali jsme na námi zpracovanou studii nové expozice věnované Josefu Gočárovi a zpracovali jsme projektovou dokumentaci. Multimediální expozice provede návštěvníky Gočárovou tvorbou od prvních prací přes kubismus, národní dekorativismus a období „holandské cihly“ až k funkcionalismu a urbanistickým návrhům. Nejde přitom jen o předání faktů, ale především o pochopení vizuální kvality jednotlivých stylů a toho, čím jsou charakteristické a zajímavé pro laika i odborníka.

Expozice je navržena do historického podkroví, které je samo o sobě úžasným exponátem. Mohutný dřevěný krov, výška prostoru a jeho členění vytvářejí základ scénografie připomínající architektonický ateliér. Tomu odpovídají i zvolené prostředky: skici, modely, interaktivní prvky a Gočárovy komentáře a poznámky k jednotlivým návrhům. Skici, modely, světlo, projekce a interaktivní objekty návštěvníkům umožňují Gočárovu architekturu nejen pozorovat, ale také objevovat a zkoušet její principy na vlastní kůži.

Návštěvník nemá být veden pevně stanovenou trasou. Přestože expozice sleduje určitou chronologickou linku Gočárovy tvorby, umožňuje volný pohyb a vlastní způsob objevování jednotlivých témat. Prostorem prochází pochozí lávka, která návštěvníkům umožňuje vystoupat výše a vnímat expozici i architekturu podkroví z jiné perspektivy. Mezi trámy jsou navrženy černé plochy s jemnou kresbou Gočárových půdorysů a středem podlahy prochází časová osa v podobě pochozího chodníku.

Obsahově je Gočárova tvorba rozdělena do sedmi chronologicky uspořádaných tematických celků, které současně odpovídají jednotlivým uměleckým stylům a obdobím jeho tvorby.

Mezi hlavní scénografické principy patří „projektová hvězdná obloha“ tvořená půdorysy mezi trámy krovu, velké interaktivní objekty, plastické modely Gočárových staveb, levitující skici, pochozí lávky a skleněné zálivy, světelná podlaha a databázové interaktivní prvky. Celou atmosféru dotváří řízené scénické světlo, projekce, ambientní hudba a především hlas vypravěče.

scénář expozice

od české moderny ke kubismu

První prostor návštěvníka přivítá motivem vstupu do Jaruškova domu v Brně, jedné z Gočárových raných prací. Právě zde se poprvé setkává také s virtuální postavou Josefa Gočára, který se stává jeho průvodcem expozicí. Nad hlavami se objevují první Gočárovy skici a návrhy. Prostorem je propojuje výrazná bílá linie stoupající až ke krovu – symbol architektonické kresby jako počátku každého projektu. Fyzické 3D modely pak představují například Wenkeův obchodní dům, nerealizovaný Evangelický kostel a Lutherův ústav pro Hradec Králové nebo Winternitzovy mlýny v Pardubicích.

Následuje kubistická epizoda, kterou scénografie mění v prostorový zážitek. Její dominantou je monumentální krystal inspirovaný motivem z Gočárova návrhu školy pro Chotěboř. Návštěvník do něj může vstoupit a prostřednictvím interaktivního systému vytvářet vlastní kubistické kompozice. Gočárovu kubistickou architekturu dále zastupují modely Lázní Bohdaneč, vily Adolfa Bauera a Domu U Černé Matky Boží. U Bauerovy vily navíc projekce otevírá pohled do zachovaného kubistického interiéru.

národní dekorativismus: architektura jako ornament

Další zastavení přináší výraznou změnu tvarů i barev. Období národního dekorativismu reprezentuje vysoký plastický sloup inspirovaný interiérem Legiobanky. Jeho jednotlivými prstenci mohou návštěvníci otáčet a sami tak skládat nové ornamentální kombinace.

Ústředním exponátem je model Banky československých legií z roku 1923. Expozice zde připomíná také Gočárovu spolupráci se sochaři Otto Gutfreundem a Janem Štursou a prostřednictvím velkých detailů umožňuje nahlédnout do interiéru stavby. Nejde tedy jen o prezentaci hotové architektury. Návštěvník postupně objevuje její tvarosloví a sám si zkouší principy, ze kterých vznikala.

cesta k modernosti ve znamení holandské cihly

Dekor postupně ustupuje a náš zájem se přesouvá k funkci a uspořádání architektonických hmot. Tuto proměnu scénografie převádí do velkého interaktivního objektu tvořeného cihlovými stěnami. Jednotlivé bloky může návštěvník fyzicky posouvat a vytvářet vlastní podobu stavby. Při manipulaci se postupně otevírají pohledy do interiéru – například do školní třídy se studenty a profesorem. Scénické světlo současně zdůrazňuje rytmus jednotlivých hmot. Období doplňují modely Státní odborné koželužské školy, Sboru kněze Ambrože nebo rozsáhlého souboru škol v Hradci Králové. Architektura se tak před návštěvníkem postupně mění od dekorativního objektu k promyšlenému organismu pracujícímu s funkcí a vzájemným uspořádáním hmot.

lávka: Gočárův design i nový pohled na expozici

Důležitou součástí první části je pochozí lávka vedená historickým krovem. Návštěvník se díky ní dostává do jiné výškové úrovně a může celou scénografii sledovat z nové perspektivy. Lávka zároveň otevírá další kapitolu Gočárovy tvorby – design. Objevují se zde jeho návrhy interiérů, nábytku, schodištních zábradlí nebo mřížových dveří a také unikátní schránka pro české korunovační klenoty v Katedrále sv. Víta.

Na prosklených plošinách mohou být prezentovány ukázky Gočárova nábytku. Proměňuje se dokonce i zábradlí lávky, jehož design reaguje na jednotlivá slohová období. Návštěvník tak sleduje stejný vývoj architektonického jazyka v měřítku budovy, interiéru i jediného detailu.

konstruktivismus a funkcionalismus

Ve druhém hlavním prostoru se atmosféra mění společně s Gočárovou architekturou. Do popředí vstupují konstruktivismus a funkcionalismus. Jedním z dominantních exponátů je velký model Kostela svatého Václava ve Vršovicích. Není prezentován jako uzavřená maketa. Jeho hmota se může otevřít a návštěvník díky tomu nahlédne do vnitřních prostor, sleduje schodiště věže nebo způsob, jakým světlo proniká střešními okny do kostelní lodi.

Komentář scénografa: „Rádi bychom využili pohledy do interiéru, které obvykle návštěvník nemá šanci vidět, jako je například dronový záběr do klenby.“

Nad návštěvníky se současně rozehrává další scénografická vrstva. Půdorysy funkcionalistických staveb mezi krokvemi se rozsvěcují a zhasínají jako architektonická hvězdná obloha. Interaktivní princip pokračuje u modelu funkcionalistické vily Dr. Otakara Meda v Humpolci. Jednotlivá patra modelu lze otáčet a vytvářet vlastní varianty stavby. Aktivní LED plocha pod modelem reaguje na zásahy návštěvníka a proměňuje půdorys. Virtuální Josef Gočár zde navíc vystupuje jako mentor, který výsledky komentuje, návštěvníka usměrňuje a povedená řešení pochválí.

Dalším výrazným objektem je model nerealizované Městské galerie pro Hradec Králové. Model pracuje s vnitřním osvětlením, denní a noční atmosférou i obrazem pohybujících se lidí uvnitř prosklené haly. Architektura tak před návštěvníkem symbolicky ožívá.

Také tento prostor lze sledovat z výšky. Návštěvníci vystoupají na plošinu obepínající historickou dřevěnou věžičku krovu. Mohou se zde zastavit, posadit a zblízka vnímat původní konstrukci budovy. Právě zde se navíc příběh propojuje se samotným Zámeckým pivovarem – jeho stavbou, historickým krovem a zvonicí.

urbanismus: vstupujeme do Gočárova Hradce Králové

Závěrečná část mění měřítko. Od jednotlivých staveb se návštěvník přesouvá k celému městu. Pod nohama se rozsvítí kresba Gočárova regulačního plánu Hradce Králové z let 1925-1928 a návštěvníci vstupují přímo mezi hmoty velkého 3D modelu Ulrichova náměstí. Scénografie zde pracuje nejen s prostorem, ale také s časem. Denní světlo postupně přechází do západu slunce, na horizontu vystupují siluety budov a nakonec se před návštěvníkem rozsvítí noční město. Celou proměnu opět komentuje Josef Gočár.

architektura jako prostor pro objevování

Gočárův Semín propojuje historický prostor, scénografii, fyzické modely a současné audiovizuální technologie do jednoho příběhu. Návštěvník postupuje od detailu a ornamentu přes jednotlivé stavby až k urbanismu – a současně od pozorování k vlastnímu experimentování.

Může vstoupit do kubistického krystalu, skládat ornament, posouvat hmoty domu, přestavět funkcionalistickou vilu, nahlédnout dovnitř kostela, projít se nad expozicí historickým krovem a nakonec se ocitnout přímo uprostřed Gočárovy představy moderního Hradce Králové.

Výstava tak nechce Josefa Gočára pouze představit. Chce návštěvníkům umožnit, aby na chvíli začali architekturu pozorovat jeho očima.

Stupeň zpracování: prováděcí projektová dokumentace expozice architekta Josefa Gočára
Rok vyhotovení: 2025/2026
Poděkování patří realizačnímu týmu:
scénograf – Ivo Plass
UX designer – Viktor Plass
AV projekt, light design – Jiří Jelínek, AV MEDIA SYSTEMS, a.s.
zpracování obsahové části AV exponátů – IS produkce
PD interiérové části – Dušan Uruba
produkce – Líba Pitelková